Severočeská PRAVDA

 List pokrokových občanů

Kam jsme se to dostali


Rubriky

Aktuální

Historie

Názory

Ohlasy

Vy se ptáte, my odpovídáme

Co nového v KSČM a nejen tam

Vyhrazeno mladým

Radíme a pomáháme si

Kam jsme se to dostali

Společenská kronika

Napište nám


Počítadlo

Počet přístupů

TOPlist



Václav Svatek: Ten, který nakonec zaprodal svoji duši

Václav SvatekMotto: „Každý pokus jednotlivce řešit sám pro sebe to, co se týká všech, je odsouzen k nezdaru.“ (Dürrenmatt)

Vážil jsem si jeho břitkého novinářského pera, jeho kritických glos a postřehů, jakož i článků, které vždy měly „hlavu a patu“ a měly lidem co říci. Sympatizoval jsem s jeho levicovými názory a postoji. Pozitivně jsem hodnotil, že přes „nálepkování“ a věznění nezatrpkl a zůstal svým. Udivoval mě svoji nebojácností bojovat s mocnými tohoto světa, zastávat se porobených, utlačovaných a ponížených. Dokázal říkat to, na co se mnozí v disentu neodvážili tenkrát ani pomyslet. Oceňoval jsem u něho jeho upřímnost, která se v politice těžko hledá, existuje-li vůbec. Dokázal např. v roce 2006 A. Kramerovi otevřeně říci: „Strana zelených pro mě představuje přijatelnější kulturní alternativu i vůči sociální demokracii, protože není nacionalistická ani xenofobní. Protože je vstřícnější vůči menšinám, protože je mnohem proevropštější, … Byl to rebel tělem a duší bloudící „trnitou“ cestou tohoto světa, věčně něco hledající. Byl to otevřený a čestný chlap, tak jak zákon káže.

Proto mě vůbec nevadilo jeho bloudění a stálé hledání té správné jemu názorově blízké politické strany, ve které by se mohl seberealizovat podle svých představ. Nikdy jsem neodsuzoval ani jeho rozchod se zelenými, za které kandidoval do poslanecké sněmovny. Jeho soukromý život mě rovněž nezajímal věren zásadě, že „každý svého osudu strůjcem“. S úsměvem jsem přecházel žlučovité výlevy některých „renomovaných“ politiků, kteří mnohdy až nevybíravým způsobem kritizovali jeho názory, především pak jeho dřívější tvrzení, že nepovažuje za pravděpodobné, že zelení půjdou do vlády s ODS. Nezazlívám mu tento názor, neboť jsem přesvědčen, že mýliti se je lidské. Člověk přece není robot, ale i ten se může dopustit chyby.

A pak to přišlo. Jakoby udeřil blesk z čistého nebe. Vidina mého sympatizanta a vrstevníka se rozplynula a zmizela kamsi do neznáma. Tím, co ze dne na den změnilo můj pozitivní pohled na tohoto člověka, byl jeho souhlas s převzetím nejvyššího sudetoněmeckého vyznamenání – Karlovy ceny. Přijetím tohoto ocenění, jakési novodobé kolaborantské „svatováclavské orlice“, se tak zařadil do řady bývalých nacistů, revanšistů a jejich dnešních sympatizantů. Počínaje knížetem Hansem Adamem II. a Berndtem Posseltem konče. Co to provedl tento inteligentní člověk? Vždyť přece musel díky svému rozhledu a znalostem dobře vědět od koho ono vyznamenání přijímá, co tito lidé chtějí a o co stále usilují. Musel si přece být vědom, že český národ mu jeho poklesek už nikdy neodpustí. Prostě za všechno se v životě platí a tento člověk zaplatil cenou nejvyšší – svojí duší.

A nám už nezbývá než dodat – co jsme vlastně za lidi? Kam jsme se to dostali? Ale na to si už musí odpovědět každý sám.

Ing. V. Svatek, člen ÚV KSČM za Českolipsko

   Zpět    


Naše anketa

Archiv Severočeské PRAVDY

Ročník 2007
Ročník 2006


Kontakty:

Severočeká PRAVDA

měsíčník OV KSČM v České Lípě

Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021

E-mail: stary3@ralsko.net

Adresa redakce: Česká Lípa, Sokolská 295

Tel.: 487 520 836