Severočeská PRAVDA

 List pokrokových občanů

Co nového v KSČM a nejen tam


Rubriky

Aktuální

Historie

Názory

Ohlasy

Vy se ptáte, my odpovídáme

Co nového v KSČM a nejen tam

Vyhrazeno mladým

Radíme a pomáháme si

Kam jsme se to dostali

Společenská kronika

Napište nám


Počítadlo

Počet přístupů

TOPlist



Miroslav Starý: O "důvěře" ve vedení strany

Námět na téma dalšího pokračování mi dal, asi nechtěně, jistý funkcionář vedení KSČM, když jsme v jisté skupině 19. 2. 2008, tedy 4 dny po zvolení „hlavy státu“ hodnotili dopady taktiky komunistů do veřejnosti. Vesměs všichni projevovali pochopení a souhlas. Byl jsem snad jediný, který vyjádřil jisté pochybnosti nad taktikou a jejími dopady, včetně těch smutných a nesdílel nadšení nad obojím. Vzápětí mi a dalším přítomným bylo jistým funkcionářem sděleno, že lidé jako já a jistý Havlíček (předpokládám, že ne K. H. Borovský) neumíme vysvětlit postup komunistů, protože nevěříme vedení strany.

Vyvolalo to ve mně vzpomínky na doby o dvacet a více let minulé, kdy v duchu důvěry ve vedení KSČ dost funkcionářů opakovalo ve slepé důvěře moudra stranického vedení, zaklínalo se usneseními, aniž by jim rozumělo nebo aniž by vědělo jejich podstatu a znalo obsah. Někteří si na tom založili i relativně slušnou existenci.

To dost dobře nemohu. Nemohu vysvětlovat postupy nebo „taktiku“, kterým nerozumím a nechápu jejich důvody či příčiny. Bohužel musím konstatovat, že jsem já a nikoliv jediný, nepochopil postup svého vedení, představitelů a poslanců. Nepoznal jsem ty důvody z jakýchkoliv jejich vystoupení, článků v novinách a mrzí mě to. To není o nedůvěře. Je to možná o mé vlastní neschopnosti, možná o neschopnosti jiných vysvětlit nám pomaleji chápajícím „prosťáčkům“. Ale je to o slepé důvěře, která nepotřebuje zdůvodnění, které nejsem schopen a proto ji ode mne nečekejte, je to o vysvětlování, které jsem nepochopil a nerozumím mu.

Ale po pořádku. … Pochopil jsem počátek. Stanovení požadavků, které musí splňovat kandidát na prezidenta, aby mu KSČM mohla dát své hlasy. Oslovení dalších stran dopisem, naprosto v pořádku.

Nepochopil jsem, proč nejpozději v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že z kandidátů na prezidenta jejím požadavkům nevyhoví ani jeden ze dvou navržených a když další strany na výzvu k diskusi o kandidátovi na prezidenta nereagovaly, nepostavila KSČM ihned vlastního kandidáta. Takového, který by samozřejmě požadavkům KSČM vyhovoval, jinak by byla hloupost ho nebo ji navrhovat.

Pochopil jsem a ocenil návrh na Janu Bobošíkovou. Je to dle mého názoru pohledná, vzdělaná a inteligentní dáma, která přes své pravicové zaměření a zázemí je schopna jistého nadhledu, nezaujatosti a objektivity, a to i ve vztahu ke KSČM. Pokud o tom někdo pochybuje, doporučuji mu, aby si například důkladně přečetl její předmluvu ke knize „Odstřelte premiéra!“ (pojednává o odstranění S. Grosse z postu premiéra) vydané v roce 2005.

Nepochopil jsem, že KSČM předkládá svůj návrh až ve chvíli, kdy nemohl znamenat bez ohledu na kvality kandidáta či kandidátky o nic moc víc než plácnutí do vody.

Nepochopil jsem, že KSČM, která by měla mít mnoho jiné a důležitější práce než je volba prezidenta, postupem svého vedení vnesla diskusi vyvolanou nepřátelskými sdělovacími prostředky i do vlastních řad, včetně dělby názorů obdobně jako v celé společnosti (u těch, které to zajímalo a nemají svých starostí dost).

Nepochopil jsem proč poslanci KSČM následně svým postupem – „taktikou“ původní požadavky své strany, za kterou jsou ve Sněmovně nebo v Senátu Parlamentu ČR, zpochybňovali. Domníval jsem se také dosud, že taktika je taktikou pokud ji někdo „nevykecá“, což se ihned stalo a průběžně dělo dál. Domníval jsem se dosud, že taktika má vést ke splnění cíle. Tím bylo halasně vyhlašované nezvolení Klause. Tady by měla asi přijít úvaha o reálnosti dosažení tohoto cíle. Podle mne byla tato možnost celkem malá, ba nepatrná. O to více bych byl při uplatňování takové taktiky opatrný na svá vyjádření. Opakovaná vyjádření, výhradně proti téměř očekávanému vítězi jsem nepochopil. A naopak. Podporu dovezeného protikandidáta a to i podporu „na oko“, který nebyl v ničem lepší nebo možná i naopak, jsem rovněž nepochopil. Kromě toho při uplatňování této taktiky při současném a nám snad dostatečně známém působení sdělovacích prostředků jsme měli promýšlet, jaké bude mít počínání našich představitelů a poslanců dopad na veřejnost, protože obraz KSČM ve veřejnosti by měl být prioritní. A k tomuto cíli především měla být zaměřena naše taktika. Jistě měla mít přednost před tím, kdo bude prezidentem, zvláště z kandidátů jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.

Neviděl jsem z té taktické šarády (nebo šaškárny) mnoho, ale upřímně mi bylo líto všech diváků televize – členů a příznivců KSČM. Ti to mohli zvládnout jen v případě oné slepé důvěry – co vedení činí dobře činí i když tomu nerozumím. Ti přemýšlející vlastní hlavou by mohli tento nápor zvládnout jen v případě, že by u televize měli zvláště proškoleného instruktora KSČM, který by ihned každé počínání a hlasování vysvětlil. To je samozřejmě nereálné. Na Českolipsku, ale ani v rámci kraje tak schopného nikoho neznám a sám jako předseda OV KSČM jsem toho nebyl schopen.

Nevím, jak je možné, že v rozporu s usnesením nakonec dva senátoři – Balín a Hromádka hlasovali ve třetím kole pro kandidáta Švejnara. Osobně jsem je v tu chvíli přestal považovat za komunisty bez ohledu na to zda mají legitimaci a zaplacené členské příspěvky. Komunista se pozná snad především podle toho, že se tak chová. Alespoň já si to myslím.

Někdo by mi mohl říci: Jak bys to asi dělal ty, když jsi takový chytrák?

Tak aspoň stručně:

Stanovení zásad chválím. Po představení kandidátů bych politoval (i když společně s Topolánkem – výjimečně měl pravdu) ČSSD, že nebyla schopna nalézt přijatelného kandidáta a postavil bych svého. Ten, i sebelepší, by v současném systému volby - dohod připomínajících kšeftování - neuspěl, zejména když by volba byla veřejná. V tento okamžik bych jasně dal veřejnosti najevo, že nemám koho volit a od voleb bych odešel, protože prostě nemám pro koho hlasovat. Výsledek by byl stejný. Byl by zvolen Klaus. To, že rychleji bych snad ani nepovažoval za nedostatek. Topolánkovi by aspoň tak nenarostla ramena, jako se stalo při dvou volbách, ušetřili bychom finance a nervy televizních koncesionářů.

Pro myslící veřejnost, a to je pro mne to nejdůležitější, by to bylo jasné, srozumitelné a pochopitelné.

Miroslav Starý

   Zpět    


Naše anketa

Archiv Severočeské PRAVDY

Ročník 2007
Ročník 2006


Kontakty:

Severočeká PRAVDA

měsíčník OV KSČM v České Lípě

Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021

E-mail: stary3@ralsko.net

Adresa redakce: Česká Lípa, Sokolská 295

Tel.: 487 520 836